- ČRO - Leonardo
- 28. 8. 01:00
V oblasti duševních schopností nejsme všichni stejní. Lišíme se třeba tím, jak dlouho či jak snadno si pamatujeme vizuální vjemy. Vědci u myší objevili látku, která vizuální paměť dramaticky zlepšuje.
196 článků s nálepkou biochemie
V oblasti duševních schopností nejsme všichni stejní. Lišíme se třeba tím, jak dlouho či jak snadno si pamatujeme vizuální vjemy. Vědci u myší objevili látku, která vizuální paměť dramaticky zlepšuje.
Tým bostonských vědců z několika institucí odhalil chemikálii, která dokáže zabít uvnitř nádoru mléčné žlázy v myších vzácné, ale agresivní buňky, které mají schopnost vytvořit nové nádory. Tyto buňky, známé jako rakovinové kmenové buňky, jsou chápány jako...
Čtvrtek 30. července 2009
Jeden druh proteinů zvyšuje odolnost lidských neuronů proti viru HIV.
Úterý 30. června 2009
Klíma môže mať priamy vplyv na rýchlosť „molekulárnej evolúcie“ cicavcov.
Pátek 26. června 2009
Priony nejsou živé, ale v organismu se chovají podobně jako viry. Množí se a vyvolávají nevyléčitelná smrtelná onemocnění. Spektrum prionových chorob je zřejmě mnohem širší, než si vědci mysleli. Některé priony nám však slouží k naší plné spokojenosti.
Pondělí 22. června 2009
Konzumace alkoholu těhotnou ženou je pro vyvíjející se plod velice škodlivá. Jedním z možných následků je i poškození centrálního nervového systému. Nová studie představuje možný mechanismus působení alkoholu – ovlivnění genové exprese ve vyvíjejícím se mozku plodu.
Pátek 19. června 2009
Američtí vědci z National Institutes of Health zjistili, jak priony, odpovědné například za nemoc šílených krav či její lidskou variantu v podobě Creutzfeldt - Jakobovy choroby, poškozují zdravou mozkovou tkáň.
Čtvrtek 18. června 2009
Veškerý známý život je založený na nukleových kyselinách a proteinech, které se skládají z aminokyselin. Potíž je ale v tom, že molekuly DNA, které proteiny kódují, nemohou vznikat a fungovat bez jejich pomoci. Počátek života tak připomíná známý problém, co bylo dřív: vejce, nebo slepice?
Středa 13. května 2009
Geneticky modifikované rostliny mechu by zřejmě mohly sloužit jako "továrny" na lidské proteiny.
Pondělí 11. května 2009
Genoví inženýři dokážou vnést do rostlin i živočichů geny pro celou řadu užitečných vlastností.
Pátek 8. května 2009
Parkinsonova choroba ničí život nejen nemocným, ale i jejich blízkým. V mozku při ní hynou neurony produkujících dopamin. Smrt nervových buněk má na svědomí trojice molekulárních "vrahů".
Středa 6. května 2009
Obstruktivní spánková apnoe, porucha dýchání ve spánku vyvolaná překážkou v horních cestách dýchacích, zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění. Příčinu ale zatím nelze snadno odstranit.
Úterý 5. května 2009
...aneb Schweitzer strikes back.
Pondělí 4. května 2009
Z hadrosaura, který zemřel před 80 miliony let, se zachovaly nejen kosti, ale také kousky bílkovinných molekul.
Vědci identifikovali klíčový protein, který reaktivuje vir oparu při stresu.Jeden jediný virový protein aktivuje skrytý vir oparu. Mluví o tom studie, zveřejněná v PLoS Pathogens. Protein VP 16 funguje jako vrátný pro ničivou infekční aktivitu viru. „Uvědomit si,...
Pondělí 27. dubna 2009
Řada evolučních změn se dává do souvislosti s proměnami rychlosti, jíž probíhá vývoj jedince. Učeně bychom mohli říci, že fylogeneze (vývoj druhů) je propojena se změnami v ontogenezi (vývoj jedince). Představte si, že by nějaká změna v genu třeba zvýšenou produkcí pohlavních hormonů způsobila, že pohlavní orgány obojživelníka se budou vyvíjet rychleji.
Klíšťata jsou po komárech druzí nejčastější přenašeči nebezpečných infekčních onemocnění zvířat i člověka. Na člověka mohou přenést například klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu. Klíšťata se živí výhradně krví svých hostitelů a jelikož nasají až stonásobek své původní váhy, musejí se umět vypořádat s ohromným nadbytkem železa...
Sobota 25. dubna 2009
Štěně Ruppy (Ruby Puppy) je fenka bígla, která ve svých buňkách produkuje fluorescenční protein. V ultrafialovém světě červeně svítí.
Pondělí 20. dubna 2009
Myši a kočky se v názoru na věc většinou liší. Představu o nočním vidění mají ale pozoruhodně shodnou. Kočky, potkani, myši a někteří další savci, utvářejí svojí DNA v očních buňkách do miniaturních optických čoček. Zbystřují si tím své smysly.
Pondělí 13. dubna 2009
Priony čili infekční bílkovinné částice vyvolávají u člověka řadu nebezpečných onemocnění, například Creutzfeldt-Jakobovu chorobu. V přírodě však přinášejí předchůdci lidských prionů svým nositelům řadu výhod.
Pátek 10. dubna 2009
Zhruba 98 procent naší DNA tvoří nekódující sekvence. Pokud srovnáme člověka a další savce, zdá se, že tyto nekódující sekvence jsou jako celek snad ještě konzervativnější než vlastní geny (i když tady už samozřejmě narážíme na problém, jak a co vlastně počítáme).
Pondělí 6. dubna 2009
Obávané priony zřejmě nemají vždycky jen zápornou roli - podle nové studie mohou některým organismům pomáhat přežít.
Přestože došlo k velkému pokroku v metodách exprese, izolace proteinů a určování jejich struktury, optimalizace podmínek se v některých konkrétních případech zdá téměř nemožná. Místo snahy navodit co nejpřirozenější prostředí in vitro pro následné...
Pátek 3. dubna 2009
Priony známe jako nevhodně poskládané, “zašmodrchané” proteiny, které jsou příčinou nemoci šílených krav a Creutzfeldt–Jakobovy choroby u lidí. Kvasinkám jsou zřejmě prospěšné, neboť jim pomáhají přežít “zlé časy”. Zdá se, že vědci tímto objevem kápli na prospěšnost prionů v měnících se podmínkách životního prostředí a na to, jaký evoluční...
Pondělí 30. března 2009
Vědci z Floridy vytvořili zcela jiný itinerář pro život, než na jaký jsme v přírodě zvyklí. Jde o systém kódování, který má třikrát více chemických písmen, než kolik nás učili ve škole při hodinách biologie věnovaných dvojšroubovici DNA.